Sri Lanka 1.-3.: tuktukářská mafie

19. dubna 2019 v 6:37 |  cestování
Cesta
Po všech stresech s přepáleným vízem, které jsem řešila na poslední chvíli v práci a které jsme ve výsledku mohli řešit ještě na poslednější chvíli (V Sharhaji ho po nás nechtěli, tak jsme ho mohli koupit až na Srí Lance za 80§ a ne v ČR za 300§ po slevě) proběhla cesta skvěle bez jakéhokoliv problému, jak s odvozem z letiště, tak i letecká společnost Air Arabia nezklamala - nikde žádné zpoždění, při přestupu na druhý let jsme měli sice jen hodinu času, ale na letišti nás autobusem, dovezli rovnou k místu našeho odletu a ještě nás navigovali kam dál - takže jsme vše bez stresu zvládli. Když už jsme se radovali, že jsme po dlouhé cestě letadlem dorazili na Surflanku a nasedli jsme do našeho odvozu, tak nám bylo řečeno, že pojdeme ještě 8-9 hodin, což google ukazoval 6 a já myslela, že to bude ještě méně, tak to byl trošku šok, ale dalo se to úplně v klídku... v autě to bylo o dost pohodlnější než v letadle a tak jsem dospávali, co se dalo. Možná jsem moc zhýčkaná, ale neumím si představit absolvovat tuto cestu autobusem, která by trvala ještě déle a nebyla by tam klima - jen vedro a spustu lidí. Za cestu autem jsme dali 100§.

Ubytování
Bungalov pro dva na pláži plných palem a roztomilých (čti sprostých) opic - snad radši ani nebudu popisovat co dělal jeden opičák :D.
Krása... ty vysoké zakroucené palmy - vždy jsem chtěla být na takovém místě (dokonce jsem si asi před dvěma lety nakreslila obraz písčité pláže s palmama a skoro jako kdybych nakreslila tady naše útulné místečko v Arugam Bay -> zákon přitažlivosti funguje zkuste to).
Jinak na pláži jsme za celebrity protože jsme tu jediní bílí - všichni nás zdraví a usmívají se na nás, obzvlášť děti - jsou zlaté. Překvapilo mě, jak odmala navazují kontakt v angličtině.

Strava

V každé restauraci nám nabídnou jejich známé rice and curry - je to levné a dobré. Jedno jídlo nás vyjde v přepočtu na 40,- pro jednoho a dají nám toho tolik, že to ani není šance sníst - dokonce by nám i přidali. Den poté jsme se najedli dokonce za 30,- oba dva. Co se týče obchodů a stánků - doporučuji nakupovat jen ve velkých obchoďácích, kde vás nemohou "natáhnout", mají tam jednotné ceny platné pro všechny - navíc nespolupracují s tuktuky.
V turistických oblastech mají často malé obchůdky, kde mají sice napsané jednotné ceny, ale jsou přepálené a místní o tom vědí, takže je to opět mířené na turisty.
Co se týče stánků s ovocem - zkuste usmlouvat o polovinu.

Tuktukářská mafie

Aneb to NEJhorší na konec. Vkráčíme si na hlavní silnici s jasným cílem - sehnat jídlo nebo sehnat nějaký point k surfu. Nemusíme mít strach, že bychom se někdy někam nedostali, tutktukáři se o nás vždy moc rádi "postarají".
To jsme se takhle jednou naobědvali a řekli jsme si, že potřebujeme ještě další jídlo na večer a na ráno, aby se nám nestalo, to co předešlý den - všude zavřeno a my hladoví (tyto dny slaví srílančané nový rok, tedy kromě muslimů, jak nám bylo vysvětleno). A protože jsme ještě tak úplně nevěděli, jak to tady chodí, tak jsme sedli do prvního tuktuku, který nás ochotně svezl za 300 rupií. Dovezl nás tak do Pottuvil, kde nás místo do levného obchoďáku bral ke stánkům a do krámků, kde z toho měl sám profit a bylo to pro nás o dost dražší než bychom to měli ve velkém obchodě (na to si dávaejte pozor, my to ze zátku nevěděli - většina taxikářu nesutále nabízí abychom si něco někde koupili).Aby nebyl tento taxikář (já jim řikám tuktukáři) malý ochodník, tak nás ještě donutil koupit nůž na ovoce (i když nám slíbil že nám ho doma nakrájí), který jsme ve výsledku koupili do domácnosti jeho dvěma ženám (muslim).
Ano, byli jsme tak neopatrní a opravdu jsme jeli k němu domů. Vlastně to měl perfektně vymyšlené, vzal nás k němu na takouvou betonovou terasu, kde čekali jeho krásné holčičky, seděli ma zemi, opřené o zeď za kterou měli hned kuchyň - takové jednoduché betonové obydlí. Nakrájel nám ovoce. Byla, jsem ráda, že můžu dát i holčičkám - jedné byly tak dva a druhé tak 7 - obě si nás celou dobu zvídavě prohléželi. A o to mu přesně šlo - ukázat nám jak žijou a že potřebuje peníze pro děti, jak "vychčůráné". Pak nás odvezl zpátky a nám došlo samozřejmě až pozdě, že ten nůž, co jsme si koupili (tedy, co on nám koupil, ještě z toho měl profit na tom stánku), tak byl vlastně příspěvek do jejich domácnosti.
Další věc - tuktukáři mají nastavené přepálené ceny pro turisty - mají vytisklé ceny, které vám i ochotně ukáží, pokud vás někdo sveze mimo danou cenu (a věřte mi, že to rádi udělají, protože je to pro ně vždy i tak obrovský profit), tak jsou na něj ostatní tuktukáři naštvaní, proto je lepší neříkat, za jakou cenu jste jeli minule , pak zjišťují s kým atd.... nevím jak daleko jsou pak ochotni zajít.
Co se týče cen, pro turisty by to mělo být 70rupií/km (často se snaží natáhnout i tuto cenu) a jen pro představu - pro obyvatelé to je 25-35 rupií/km. Pokud smlouváte, je dobré, mít v hlavě nějakou max částku, kterou chci zaplatit a při smlouvání začít na nižší částce, pokud se s vámi tutktukář nebude chtít domluvit na dané částce - prostě řekněte, že tedy ne a odejděte, ve většině případů na vás po nějakých metrech zavolá, že je tedy domluveno. Nebo to zkusíte u jiného tuktukáře, je jich všude spousta.

PS: fotky budu dodávat až přijedu domů
 

"Dospěj už konečně!"

7. února 2019 v 20:41
Děti dokážou žít přítomným okamžikem, vědí, že nic jiného neexistuje. Proto pro děti je všechno, co dělají vědomé - tedy "vše je pro ně jóga". My dospělí se třeba skrze jógu, různé zážitky (i když by to měly být spíše prožitky), dovolené, adrenalinové sporty snažíme k onomu uvědomování si právě probíhané přítomnosti dojít. Proto se od dětí máme hodně co učit a právě naopak bychom (alespoň z mého pohledu) si měli zachovávat dostatek dětských prožitků - např. radovat se z maličkostí. Lidé často tvrdí, že se umí radovat z maličkostí, ale jak to, že je pak slyšíte většinou si stěžovat?

Pro příklad vědomě prožívaného okamžiku u dětí uvedu jednoduché oblékání ponožek - děti se na to soustředí celou svoji myslí, musí vynakládat úsilí, nikam jinam jim mysl neodbíhá - jsou zkrátka teď a tady a věnují se pouze ponožkám.
Když si dospělí obléká ponožky, tak to dělá tak automaticky, že si ani neuvědomí, že si nějké ponožky vůbec oblékl - myslí je buď někde třeba na poradě, na těžké zkoušce, která ho čeká nebo třeba přemýší, co si dá k snídani (tedy většinou plánování nebo starosti). Není lepší snažit se vrátit ke své podstatě a OPRAVDU SI PROŽÍT byť si myslíte jen hloupé oblékání ponožek? Ale i tato chvíle je důležitá, protože v té chvíli nic jiného neexistuje a ta chvíle je jedinečná.

Proto prosím, "Buď zase trochu dítětem." místo "Dospěj už konečně!" A na rady ohledně dospělosti od druhých se vykašlete.. Hlavně ať jste šťastný, vnímaví, prožívací okamžiků právě teď teď teď... Stejně jako já u tohoto článku.

Děkuji, že jste váš neopakovatelný přítomný okamžik věnovali i čtení tomuto chaotickému, přesto upřímnému článku,

Namaste.



Barvy podzimu

4. února 2019 v 8:40
Před čtením tohoto článku si prosím nejdřív přečti toto: http://leilafrank.blog.cz/1901/joga-pro-deti
Venku je krásně zasněženo... všechno a já tu postuju článek s podzimní tématikou, tak si možná buduete ťukat na čelo. Chci sem přidat všechny přípravy, co jsem zatím udělala, tak proto.
  1. Pomůcky: červné a žluté listí, balicí papír
  2. Přivítání: Pozdravení v kruhu (pozdravy, ukážeme si kolik máme dnes energiie- žabáci, 3x óm). Co se děje na podzim?... My si na takový podzim teď zahrajeme.

  1. Rozehřátí: Žlutí a červení - Takový list to na své cestě nemá vůbec jednoduché. Vítr ho může zafouknout kamkoliv, třeba pod most... My si teď zahrajeme na to, že si jako ty listy poletujeme ve větru, když přestane hrát hudba a řeknu červení (to budete vy), tak se snažíte dostat vaše červené listy skrz tunel, tím, že jím s listem podlezete a ten tunel budou mezítím dělat žlutí tím, že vedle sebe udělají pozici psa hlavou dolů. Když zase začne hrát hudba, tak si zase poletujete ve větru. Pak zase řeknu třeba žlutí, tak červení udělají most a žlutí se dostávají se žlutými listy skrz tunel.

  1. Rozcvičení:
  • Začneme ve stoji kroužit hlavou - Představte si, že vaše hlava je list, co se snaží dostat z větvičky stromu. Vítr ho jemně nadzvedává. Naše pusa nám poslouží jako vítr.
  • Pozice hory: představte si, že se list pomocí větru dostal až na hory. Zkusíme si pozici hory. Hora nemá oči. (zavřeme si je na chvilku)
  • Pozice měsíce: Když se list dostal na hory, byla už tma a měsíc zářil.
  • Pozice hvězdy: ale i hvězdy hodně zářily.
  • Slunce: druhý den, když vyšlo Slunce, se někdo přišel podívat.
  • Tanečník: Byl to pan podzim a nad svými barvami se radostí roztancoval. Uděláme pozici tanečníka.
  • Střídáme pozici rytíře na obě nohy. Občas se skrčil k zemi, aby nějaký lístek ještě dobarvil.
  • Duha - Pan podzim maluje a bere půjčuje si barvy od duhy, proto si teď zkusíme pozici duhy. (na obě strany)
  • Dvojice - kámen. Příběh našeho listu končí na kameni, kam se dostal a kde zůstal odpočívat.
  1. Hra - Kreslíme podzimní duhu chodidly (jen podzimní barvy). Papír je připevněný na zeď.
  1. Dechové cvičení - Naše břicho je vítr a hraje si s listy - nadzvedáváme listy břichem, tím, že se do něj nadechujeme.
  1. Relaxace (youtube: 3 hodiny hudby bez smyček. Vnitřní mír, relaxační, uklidňující hudba)
 


Ospalá příroda (Zvířata se ukládají k zimnímu spánku)

4. února 2019 v 8:33 |  Jóga pro děti (přípravy)
Před čtením tohoto článku si prosím nejdřív přečti toto: http://leilafrank.blog.cz/1901/joga-pro-deti
Pomůcky: padák, lano, lavička, deky, repráček.
Pozdravení v kruhu (pozdravy, ukážeme si kolik máme dnes energie- žabáci, 3x óm).
Povídání o tom, že se dnes podíváme do usínajícího lesa.

2) Rozehřátí: Padák - listí pro ježky, lano - jeskyně pro medvědy, stoj na lavičce - z rukou předvádíme dutinu stromu pro veverky. Na hudbu (African jungle music) se pohybujeme podle posledního spícího zvířete -> hudba se zastaví, určí se další spící zvíře -> děti se podle toho "uloží k zimnímu spánku".

3) Rozcvička: "Ježkova rozcvička"
  • Procvičíme hlavu v kočce - ježek se rozhlíží
  • Hrbíme se - ježek vystrkuje bodliny a schovává hlavu
  • Střídáme - vyhrbení a pozici kamene (ježek odpočívá)
  • Pozice holuba - Někdy ježkovi kouká jen ocásek - vystřídáme nohy
  • Kolébka - zhoupneme se několikrát jako ježek, když se stočí do klubíčka
  • Sed mírně rozkročný - ale i ježek má nožky, ke kterým se snaží zabalit - snažíme se k nim párkrát sbalit tělem.
  • Válení sudů - takhle se ježci možná kutálí z kopce, aby si urychlili cestu dolů.

4)Hry:
  • Každý vymyslí nějaké lesní zvíře - zacvičíme si jeho pozici, pohyby, které by mohlo dělat, až ke spánku (jak dané zvíře spí).
  • Liškám se spát nechce. Zacvičíme si pozici lišky (ještě jednou, pokud jí děti předtím zmiňovaly). Lišky hrají : "Kámen, nůžky, papír."


5)Dechové cvičení: Spící medvěd - dýcháme jako spící medvěd do břicha - ruce drží volně břicho (palec ze spod) - rozpíná se do stran.

6) Relaxace:
Představíme si, že jsme zahrabaní v listí (Kdo bude chtít, toho přikreju), je nám tam dobře, jsme schování a hezky tam odpočíváme.Relaxing Music for Stress Relief. Calm Celtic Music for Meditation, Healing Therapy, Sleep, Yoga

Inspekce (Téma: Stopy ve sněhu)

2. února 2019 v 11:39 |  MŠ (přípravy)
Příští týden k nám do školky dorazí inspekce. Jednoduše shrnuta atmmosféra v práci - starší učitelky jsou z toho hodně vyklepané a diví se mladým učitelkám, že to berou tak v klidu. Mladé učitelky se diví starším učitelkám proč se tak nervují, protože si tím akorát věci zhoršují.

Já zažiju inspekci poprvé, ale jak řiká babička - "Přijít můžou - odejít musej." Vyhodit nás nemůžou a budou u nás jen tři dny, tak si řikám, že je nebudu vnímat a pojedu si svoj práci jako vždy.

Příprava na tento týden:


Proč píšu

2. února 2019 v 10:43 |  téma týdne
Protože psaní je tvořivá věc.

Protože tvořivé věci mi rozšiřují mé obzory, schopnosti, vnímání a naplňují mě.

Z těchto důvodů vznikl před několika lety můj blog. Nyní je moje tvořivost sice zaměřena malinko jiným směrem než na psaní - přípravy do školky a na jógu s dětmi, ale ráda bych někomu pomohla a třeba ho svými přípravami inspirovala. Postupně je sem budu přidávat a naopak já se chci také opět přidat do té blogerské komunity a sama zde čerpat inspiraci, ať už k józe, do školky nebo k cestování, ale i třeba k nějaké dobré knížce nebo filmu.

Moc Vás prosím, pokud víte o nějakých aktivních blogách zaměřených na jógu nebo předškolní věk (nejlépe kombinace obojího), dejte mi tu do komentářů odkazy.

Namaste.




Co pro mě znamená jóga

27. ledna 2019 v 17:25 |  city, pocity


Každé dva měsíce odebírám časopis Jóga dnes a vždy je tam nějaké téma, na které různé lidi (většinou jógíní) píšou, co pro ně daná věc znamená. Rozhodla jsem se, že na každé téma budu psát svůj vlastní článek.

Tentokrát to není téma celého časopisu, ale jen nadhozená otázka atora nějakého článku. Nezvzpomínám si kdo tento článek napsal nebo o čem článek byl, ale tato otázka"Co pro mě znamená jóga" mi z celéhoo článku (možná celého časopisu) utkvěla v hlavě.

Přijde mi důležité shrnout si, co všechno mi jóga dává, potažmo, co pro mě znamená. Možná to někoho i inspiruje k tomu, aby s jógou začal.

Po stopách Yettiho

25. ledna 2019 v 18:03 |  Jóga pro děti (přípravy)
Před čtením tohoto článku si prosím nejdřív přečti toto: http://leilafrank.blog.cz/1901/joga-pro-deti


Pomůcky: bublinkový igelit, natiskané stopy, obrázek yettiho, dřívka
Pozdravení v kruhu (pozdravy, ukážeme si kolik máme dnes energie- žabáci, 3x óm).
Povídání o Yettim, kde možná žije a že za ním dnes podnikneme výpravu.


2) Rozehřátí: Koho se Yetti dotkne -> promění se v sochu (jakákoliv jógová pozice), ostatní ho mohou zachránit pohlazením.


Jóga pro děti

25. ledna 2019 v 17:56 |  Jóga pro děti (přípravy)

Do rubriky "Jóga pro děti (přípravy)" budu pravidelně odkládat přípravy na mé lekce jógy, které s dětmi realizuji. Byla bych ráda aby inspirace sloužila opravdu těm, co jógu s dětmi praktikují a něco o tom už vědí. Samozřejmě, některé pohybové hry se dají určitě použít i do běžné řízenné činnosti v MŠ.


Pokud byste měli zájem s dětmi cvičit jógu, tak doporučuji kurz u Hanky Luhanové, která stojí za uceleným projektem Lali jóga. Tímto kurzem jsem prošla a dozvěděla jsem se přesně to, co jsem o józe pro děti chtěla vědět. Důležité informace pro mě byli i co se týče fyziologie, musím říct, že spoustu informací nám neřekli ani na Pedf UK a podle mého názoru by je měla vědět každá učitelka v MŠ (nejen lektorka jógy pro děti).

Tyto články si samozřejmě může číst každý, třeba se někomu hravost dětské jógy zalíbí natolik, že ho to inspiruje ke studiu a praktikování něčeho, co by ho třeba ani nenapadlo.

Doufám, že vám budou mé přípravy k užitku,
namaste!

Výsledek obrázku pro yoga for children

Zdroj obrázku: https://www.vectorstock.com/royalty-free-vector/cute-yoga-kids-set-children-yoga-gymnastics-vector-12581366

Osud našeho (mojeho) světa II.

23. ledna 2019 v 19:38 |  téma týdne
článek na téma týdne a dnešní četba Továrny na sny od skvělé Anie Songe mě přivedla k tomu, abych napsala druhý díl na toto téma. Jak už jsem včera zmiňovala, na osud jako takový nevěřím, za to na zákon přitažlivosti ano. Možná zde někoho inspiruji v tom, kdo zákonu přitažlivosti sice věří, ale zatím neví, jak správně si přát... a můžeme z toho rovnou zkusit udělat takový řetězák... Každý kdo si myslíte, že to za to stojí zkusit, napiště si vaše přání (NEŠETŘETE FANTAZIÍ, ALE NELPĚTE NA SVÝCH PŘÁNÍ, JEN SI JE PŘIROZENĚ PŘEDSTAVUJTE), kde byste se rádi viděli do jednoho roku. Je při tom důležité psát v přítomném čase, tak, jako kdyby se to už stalo. Pokud jste se rozhodli takový článek napsat, tak napište, prosím, ráda si ho přečtu.

A nyní už k mým přání.

Dnes je 23.1.2020 a mně se splnilo hned několik přání. Stále jsem lektorkou jógy pro děti, ale teď už si tím přivydělávám dost peněz navíc k výplatě, konkrétně 20 000,-. Vydává se finální verze mojí vymyšlené deskové hry, která je orginální a na trhu tak zaplňuje důležitou díru. Hra je oblíbená a stává se tak úspěšnou a hodně prodávanou. Díky této hře se chystají další díly a já tak získávám pomalu, ale jistě novou práci na plný úvazek - tvorba "TĚCHTO MÝCH HER". Díky mé nové pracovní náplni mám spoustu času i peněz na cestování.

Létam všude, kde jsem kdy chtěla surfovat. Hawai - sjíždím si největší vlny, co jsem kdy zatím sjela. Jsme tu s mým milovaným a užíváme si pohádkového ráje i vln - přítomného okamžiku, který víme, že je tak důležitý. Opojná atmosféra nás dostává, rozhodujeme se, že zde strávíme 3 měsíce místo jednoho. Každý den prožíváme pocit absolutního štěstí.

Domov máme nově zrekonstruovaný, laděno máme vše do bíla aby krásně vynikly doplňky - především krásné polštáře (různé vzory, ale tak aby byly námořnicky modro-bílé (vždy do jedné barvy), závěsy také do námořnické modře. Sedačku máme velikou a hodně pohodlnou. Pohodlí a útolno našeho domova dokreslují vůně ze svíček od "Rituals" a různé fotografie v bílých rámečcích. V obývacím pokoji máme do stěny vestavěné dvoupatrouvé bydlení pro Alfu, která nám dělá stále radost a těší se plnému zdraví. Nalezneme zde i velkou bílou knihovnu, která spolu se sedačkou dominují obývacímu pokoji. Ložnici máme menší než obývák, klidnou a útulnou. Třetím pokojem je meditační místo, kde buď společně nebo každý sám cvičíme jógu a meditujeme. Svíčky jsou zde opět důležitostí, najdeme zde i sošku Buddhy a spoustu kamenů nabitých energií.

Moje milované Asturias - vracím se sem zas a znova, teď už i s M. Surfování ho dostalo... stejně jako mě.

S mojí rodinou i blízkými přáteli jsem za dobře, se všemi. Konečně se všichni těšíme z toho, že je každý z nás zdraví.
S M nám to skvěle klape, nikdo by nepoznal, že jsme spolu pět let, působíme čerstvě zamilovaně, ale zamilovanost to není, "jen" láska. Jsme vděčni za to, že máme jeden druhého.



UNIVERSE? That's my life!



Kam dál